Když projel postarší autobus s mírným drcnutím vstupní branou, odkryl se nám pohled na dobronický areál – chatky různých velikostí, sportovní hřiště a v pozadí splav řeky Lužnice v objetí smrkového lesa. Vtom se otevřely dveře a s nejistými úsměvy na tváři vystoupilo několik mladých prváků (a já byl mezi nimi).
Byl květen. Konec celého studia se blížil a kruhem se začaly šířit otázky, kdo z nás půjde na parník. V záchvatu sentimentu jsem se okamžitě přihlásil a okamžitě toho taky začal litovat. Parník je sice fajn, ale tolik lidí namačkaných na maličkém prostoru není pro nás asociály představa zrovna ideální zábavy.
Od Žofii k Cecílii to je téměř přes celou abecedu. Dopravní podnik mi tvrdí pět minut. Exuju tedy cider a v 18:50 skáču u Národního divadla do tramvaje. Všecko běží jako na drátkách. Mírné znepokojení však nastává, když v 18:53 tramvaj stále stojí. Pro jistotu si utahuji tkaničky a před Právnickou fakultou spoléhám na své rychlé nožky v polobotkách.
Kdysi jsme vám milí čtenáři v rozhovoru s Milkou Petríkovou slíbili, že v blízké době přineseme rozhovor s Majkou Stratilovou. Trvalo to několik let, ale ten čas nadešel, a vy tak můžete poznat jednu z největších studentských osobností naší fakulty – Majku Stratilovou, členku týmu vítězů soutěže Medik roku, která se svým typickým okouzlujícím úsměvem kombinuje patologii a neurochirurgii.
Již řadu let patří k příchodu jara na naši motolskou fakultu benefiční koncert vážné hudby Na vlnách inspirace. Letos se odehrál v úterý 23. dubna ve...
