Jak se žije Čechoslovákům v Dobronicích

Je nedeľa, 1. října, Welcome day je v plnom prúde a my s Kubou práve pri bazéne u Železné panny popíjame lahodnú žltobielu tekutinu (už asi štvrtú). Dostali sme úlohu popísať vám zoznamovací kurz v Dobronicích kým to ešte máme čerstvo v pamäti. Vzhľadom na to koľko ľudí po návrate domov priznalo amnéziu na väčšinu večerného programu to bude naozaj oriešok. A aby sme to mali pekne kompletne, budeme udržiavať naše československé vzťahy kombináciou našich dvoch ľubozvučných jazykov, a ukážeme, že aj po 30 rokoch sme stále bratia. 

Dámy a pánové, tohle už je bilingvální přehledový článok o prváckych Dobroniciach. 

Deň č. 1

Kuba

Na místo jsem dorazil ještě před ostatními, a tak jsem se stihl v rychlosti seznámit ještě s pár lidmi z prvního turnusu. Zábava ale teprve začala, když přijely autobusy. V jejich útrobách se někde schovávali moji kruhoví spolužáci, které jsem až na jednoho zatím neznal. Proces seznamování začal samozřejmě už bez programu, v chatkách a v jejich bezprostřední blízkosti. Někdo byl plný očekávání a někdo byl nervózní z počtu lidí kolem něj, ale to se dle mého po čase u každého srovnalo. 

Když jsme se rozkoukali, začalo programové seznamování v kruzích vždy pod vedením pár studentů z vyšších ročníků. Právě díky studentům z vyšších ročníků, ke kterým máte blízko, je celý seznamovák na velmi osobní a takové rodinné notě. Nás čekali první den rovnou i přednášky profesorů. Je fajn si poslechnout co vás čeká a třeba si vytvořit nějaké sympatie, abyste ke studiu hned ze začátku přistupovali pozitivně. Nutno ale podotknout, že místnost na přednášky je pro tolik lidí malá a sezení na zemi zásadně urychluje proces usínání. 

Den byl zakončen seznamovací bojovkou, která se i dle vašeho štěstí může stát fyzicky náročnou. Účastí na bojovkách a programových akcích jste vždy o krok blíž k dotvoření té nejlepší kruhové nálady, takže si je hlavně užijte.

Kristián

Na rozdiel od Kubu som šiel do Dobroníc hromadným autobusom z pražského Opatova. Stratiť sa tam je naozaj jednoduché a dúfam, že Dobronice boli prvý a posledný krát, čo som niečo také zažil. Keď sa mi už podarilo nájsť skupinku ľudí, ktorí k nespokojnosti ostatných blokovali takmer celú autobusovú zastávku, našiel som pár Slovákov, ku ktorým som sa spočiatku pripojil. Po chvíli sa nám podarilo dať dokopy aspoň pár ľudí z nášho kruhu a po ochutnávke originál Domažlického piva od našich kruhových kamarátov sme sa rozhodli počkať až na posledný autobus (tento krok z hľadiska pohodlia hodnotím ako jeden z najlepších). Cestou autobusom sme si dali pravý Tatranský čaj na zahriatie a myslím, že aj vďaka nemu nám cesta ubehla veľmi rýchlo. Po príchode sme sa stihli rozlúčiť s prvým turnusom, prebrali sme si chatky a čakali sme na začiatok programu. Na úvod sme si vypočuli informácie o výuke telesnej výchovy a o možnostiach, ktoré telovýchovný ústav ponúka - je ich naozaj veľa a ak ste športový nadšenec máte čo robiť, aby ste do konca štúdia stihli aspoň polovicu. 

Nasledovalo zoznamovanie v kruhoch. Nikdy nezabudnem na to, ako sme na seba prvý krát všetci pozerali ako vyorané myši. Každopádne sme sa o sebe dozvedeli napríklad to, koľko každý z nás potrebuje toaletného papiera pri bežnej návšteve záchodu. Najlepšie na tom samozrejme boli tí úspornejší a používatelia bidetov. 

Po zoznamovaní nás čakala večera a prednášky profesorov, ktoré nás motivovali (pán profesor Zámečník), demotivovali (pán profesor Kachlík) alebo voviedli do ťažkej reality (PhDr. Tomová). Po ťažkom šoku z profesorských prednášok nám začala prvá kruhová bojovka. Teda ešte predtým sme sa museli prebojovať cez zviazané topánky (ďakujeme starším študentom :)). 

Bojovka bola naozaj boj, každý kruh chcel byť najlepší. Nechcem nejak bližšie rozmazávať jednotlivé stanoviská, no jedna rada pre budúcich prvákov - pri hode kockou hádžte zásadne 1 alebo 2, inak na druhý deň vaše svaly zomrú. Týmto pozdravujem team Houbaře a Vojtu s jeho vlastný songom Děda houbaří. 

Po bojovke začala voľná zábava, ktorá pokračovala až do samého rána a určite odporúčam sa jej zúčastniť. 

Deň č. 2

Kuba

Každý den vás budou čekat kruhové aktivity, takže není nutné úplně o všech psát. Budete si o sobě říkat nějaké osobní věci a hrát hry díky kterým se lépe poznáte. Jestli se chcete uzavřít do svého kroužku a nikdy už nevylézt, tak máte smůlu, některé cvičení ve škole budete totiž absolvovat v dvojkruzích. Seznámíte se tedy i s vaším dvojkruhem, což je skvělé, protože na fakultě opravdu není hodně lidí a téměř každého z ročníku budete potkávat.

Studenti z druhého ročníku pro nás dále měli v programu bližší a především reálné představení předmětů. Máte tak možnost se dozvědět tipy ke studiu, které se vám bezpochyby budou hodit.

Až v programu uvidíte EXTREME RUSH, tak se máte na co těšit. Je asi škoda vysvětlovat, co všechno se bude dít, ale rozhodně nezůstávejte na chatce. Budete začínat ve vodě, tak je super si s sebou vzít i plavky a trochu nadšení, abyste to celé vydrželi. Na konci dostanete odměnu - a to se vyplatí.

Tělocvikáři se vás ujmou odpoledne a bude vás čekat volejbalový turnaj. Je úplně jedno jak moc vám tenhle sport jde. Hrají všichni a je to především sranda. Po celou dobu si v Dobronicích můžete zahrát taky třeba tenis, badminton, basket nebo cokoliv se vám zlíbí. Prostoru je tam dost a když vám vyjde počasí, tak je to rozhodně dobrý způsob trávení času.

Na konci dne nás ani únava neomluvila a čekala nás další - tentokrát jaterně náročnější bojovka. Doporučuji se v průběhu celého seznamováku nepřejídat, nemuselo by se vám to vyplatit.

Kristián

Druhý deň začal výdatnými raňajkami a kávou, ktorá po prebdenej noci rozhodne bodla. Na programe bolo ďalšie zoznamovanie v kruhoch, spoločná prechádzka do lesa, výborný obed a po ňom speed dating v dvojkruhoch, v ktorých nás následne čakajú spoločné praktiká z biofyziky či AHE. Keď sme už pri tých predmetoch tak ešte pred obedom nám ich minuloroční prváci neformálnym spôsobom predstavili a snažili sa nás tak upokojiť a uistiť, že sa nemáme čoho báť. Vetu “Dali sme to my, aj stovky ľudí pred nami, dáte to aj vy” je dobré si zapamätať. Nasledoval EXTREME RUSH, ktorého som sa síce zo zdravotných dôvodov nemohol zúčastniť, no aj z pozície pozorovateľa a rotlieskavača som si to náramne užil a určite vám odporúčam sa zúčastniť. Po zahriatí stuhnutých svalov horúcim svařákom následovala malá diskotéka a individuálne športové aktivity (pre niektorých to znamenalo čas na spánok). 

Večer nás čakala druhá bojovka, tentokrát dobrovoľná, no jednoznačne odporúčam zúčastniť sa. Jej názov “Procházka ružovým sadem” je výstižnejší, ako by ste si mohli myslieť. Z tejto bojovky nechcem spoilerovať naozaj nič, aby ste si to poriadne užili.

Keďže po “ružovce” naše játra rozhodne nemali dosť, presunuli sme sa do skleníka, kde sme hrali Nikdy som a samozrejme ČEPICI. Kto nikdy čepici nehral môže ľutovať. Aj keď s vodo-vodkou (skinny beach pro chudé) to bola naozaj zábava. Večerný táborák nás opäť utvrdil v tom, že na dvojku sa dostávajú sami fajn ľudia, ktorí sú síce všetci odlišní, ale keď sú spolu tak tvoria dokonalý mix. 

Deň č. 3 a č. 4

Kuba

Po náročném dni byl čas na trochu odpočinku. Odprezentovali se nám studentské spolky, které tvoří velkou část volnočasových aktivit a určitě stojí za to se k některému z nich připojit.

V minulých letech to tu nikdo moc nezmiňoval, ale je potřeba opravdu vyzdvihnout Escape game, který pro nás studenti připravili. Je skvěle promyšlený a vy si tak trochu otestujete znalosti ještě z přijímaček a komunikaci mezi sebou.

Poslední den byl pro nás velmi krátký a přišel tak čas především na loučení a vracení lůžkovin a chatek ve slušném stavu. Pro nás byl připraven ještě bonus v podobě pochvaly za nedodržení nočního klidu a zanechání hrozného bordelu ve skleníku (jídelně) po večerní párty. Uklízejte po sobě, kuchařkám uděláte radost a nikdo nebude mít práci navíc - nicméně v žádném případě se nedržte zpátky!

Kristián

Predposledný deň už bol na nás celkom poznať akútny nedostatok spánku, ale to nás samozrejme neodradilo. Čakali nás totiž prednášky o študentských spolkoch. Určite odporúčam zapojiť sa aspoň do jedného, ak nie do všetkých. Počas roka popri (m)učení určite oceníte, že budete môcť byť užitoční pri nejakom projekte. Určite sa vám to niekoľkonásobne vráti. Poobede nás čakal volejbalový turnaj a únikovka, na ktorej sme zistili, že prijímačky by sme už asi nenapísali. Je to každopádne sranda a naše už tak unavené mozgy sme sa rozhodli úplne vyšťaviť. S úspešným koncom. Zachránili sme svet. A potom sme to náležite zapili na Goodbye party. Na túto noc ani ja nemám moc spomienok každopádne sa znovu zlepšovali naše kruhové a medzikruhové vzťahy v rôznych hrách alebo pri hlbokých diskusiách o najrôznejších témach. 

Pamätám si len spoločné vítanie slnka a začiatok balenia. Balenie a upratovanie chatiek bolo naozaj vyčerpávajúce. Nasledoval posledný nástup, kde sme si vyslúžili výhru za solídne najhorší turnus, ktorý toto leto v Dobroniciach bol. Ovenčení týmto titulom sme si zatancovali posledný fakultný taneček a vydali sa späť smer Praha. Cesta autobusom do Prahy však už nebola tak živá. Počet ľudí, ktorí nespali by ste spočítali na jednej ruke. Na Smíchově sme sa rozlúčili s kruhom a vydali sme sa užiť si náš posledný týždeň prázdnin.

TL, DR: Prihláste sa do Dobroníc, je to zážitok na celý život!

Kristián Krivda a Jakub Potměšil

Foto: Matouš Vokatý