Welcome day

Tak a je to tu. Poslední den prázdnin. Sákra, tři měsíce byly parádně dlouhé, ale nešťastně si uvědomuji, že ještě pár týdnů navíc by ani malinko neškodilo. Přemýšlím, kolik bych toho ještě chtěla vidět, co projít, kam si zajet a jde na mě stesk. V plánu tedy bylo dostat z poslední neanatomické či nehistologické neděle co se dalo.

Hned od rána mi ujíždělo co se dá, zavřeno bylo co se dá (pravda, nebyl nejlepší nápad zařizovat věci na poslední chvíli v neděli) a počasí se taky mohlo trochu více pochlapit. Nevadí, motolské odpoledne (volně přecházející do večera a v noc) slibovalo zaručené pozvednutí nálady.

Nepříliš překvapivě pro ten den mi ujelo metro. Zpoždění mě moc netrápilo, neboť jsem se utěšovala tolerantní akademickou čtvrthodinkou, která byla dobrým zvykem Dobronic.

V poměrně vylidněném prostoru (na akademickou čtvrthodinku už se očividně nehraje) jsem si ulovila skupinku s největším počtem známých tváří a vyrazilo se na malou Tour de Motol.

I přes to, že provádějící starší studenti odvedli dobrou práci, balíček pro prváky by měl obsahovat motol maps. Nejlépe spolu se všemi radami kam na dobré kafe, kam na tichý koutek a kam na dobré (a levné) jídlo (ne že bych snad měla problém s memorováním hned takhle ze začátku roku, to jen tak pro sichr).

Celou procházku mi vrtalo hlavou, za jak dlouho se začnu motolským bludištěm bezpečně orientovat.

Se svým bezchybným orientačním smyslem nejdříve do Vánoc.

Při Tour de širší okruh Motola jsme zavítali k historickému symbolu Univerzity Karlovy, Karolinu, kam se brzy všichni prváci podívají díky imatrikulaci, a dále k anatomickému ústavu, spolu se kterým nám byly představeny, z vyprávění dobře známé a mediky oblíbené, Uterus a Mrtvá ryba.

Naší konečnou byl ústav "Žížala", u kterého nám byly předány poslední cenné rady a informace (jako jak na myslivecké zkoušky na univerzitě a kolik energiťáků na přednášku postačí), a za jehož rohem na nás čekalo grilování a především důkladné seznámení se s Dr. Vojákem.

Jeho lehce undergroundové prostory mě okouzlily, nicméně v duchu jsem se ptala, jak se sem na welcome party všichni vlezeme. Snad je to chytře vymyšlené, družení a utužování vztahů bude ulehčeno redukcí osobního prostoru.

Nezbývá než si na medický tetris počkat a zatím trpělivě bloudit Motolem.

Za welcome day patří starším studentům velký dík; posluchárny zatím všechny zdárně nalezeny!

autor: Gabča Moslerová
foto: průvodci WD