Veletrh pracovních příležitostí aneb Motolácká Megaparty roku osmnáctého

Voda není víno, dítě není zmenšenina dospěláka, medik není lékař. - Opravdu? A za všech okolností? Vždyť i medik musí často myslet už jako lékař. Zvažovat ve dne, v noci všechna pro a proti, hodnotit zpětně, vyhlížet dopředu, nosit v rukávu alternativní varianty postupu pro případ znenadání vyvstalé komplikace, ... Někdy sice stačí jen substituovat plnohodnotný oběd „Koulí v Motole“, jindy je ale nutno provést radikálnější zákrok: Otevřít dveře nové kariéře!

Veletrh pracovních příležitostí se započal ve středu 21. listopadu večer v podniku P.M.

Krátce po oficiálním začátku akce nebylo v objektu kromě organizátorů, příslušníků místní bezpečnostní kontroly u vchodu, dvou milých palubních průvodčí a jednoho barového artisty, který si z neznámých důvodů neustále za zády předával z jedné do druhé ruky skleněný pohárek, mnoho dalších účastníků. Ale tento výchozí stav se začal záhy měnit. Netrvalo dlouho a sál se zaplnil lidmi nejrůznějších profesí, barman konečně přikulil sud holandského, strýček Pablo odemkl kufřík zázraků a DJ Tlustý sklo, stará škola polyrytmu, si pořádně zastrčil dráty, takže z decibelů se staly dekabely a celým prostorem to zadunělo, až se z trámů na půdě vznesl prach. A když dorazili i poslední horolezci sestoupavší z K1, roztekly se omamné nápoje proudem hodným Brahmaputry a tancechtiví boys’n’girls začali houfně na podiu i mimo něj navazovat mezioborovou spolupráci.

Okolo půlnoci se šéforganizátorské duo Tom-Tom jalo losovat šťastná čísla tomboly a následně i vyhlásit výsledky soutěže „O nejzajímavější plán B“. Pro třetí místo si přiletěly sličné letušky, pro druhé dojeli pomazaní (pravou výfukovou černí!) automechanici. Na první příčce se umístil včelař Richard, se kterým se mi podařilo ještě ve víru veškerého dění – přímo na podiu – pořídit krátký rozhovor:

    Richarde, gratuluji ti k prvnímu místu. Z jakého důvodu jsi zvolil zrovna tuto profesi? Chceš si trochu osladit život/třeťák?

    Á, děkuji, děkuji. No, kdybych to bral takhle, tak jdu raději za uhlíře, za dřevorubce nebo za kotelníka. Čeká nás mikračka, pak patola, takže bude pěkně přituhovat! /odmlčí se, pozn. red./ Nebo za plynaře, v nejhorším případě.

    Myslíš si, že by včela mohla mít při příští změně loga naší fakulty šanci vystřídat pelikána?

    Tak to by byl docela fajnový nápad! Hlavně teda kvůli dětem. Když by ji děti viděly na rukávu mého pláště, uklidňoval bych je frází „teď jenom malinko bodne včelka“ s čistým svědomím. Já sám jsem se totiž zamlada cítil svým lékařem vždycky šíleně podveden. Zaprvé to nikdy nebodlo jenom malinko. A zadruhé: ta včelka! Nikdy tam žádná nikde nebyla. Nikdy mě žádná nebodla!

    Takže na včelařinu ses dal, abys kompenzoval traumata z dětství?

    No, to ne. Spíš kvůli Karlovi. A kvůli Máje.

    Děkuji ti za rozhovor.

Program letošní Motolácké Megaparty se chýlí ke svému konci. Poslední účastníci se odebírají k šatně v mezaninu, poslední kmity membrán subwooferů, poslední rozbitá sklenička. Vy s námi ale zůstaňte i nadále! Než se rok s rokem sejde a o slovo se přihlásí nový ročník toho legendárního počinu, zůstává stále mnoho nezodpovězených otázek, na které se budeme snažit hledat odpovědi.

Má včelka Mája plán B pro případ, že by se nedostala na fakultní logo?

Je úl v Troji?

A co na to Jan Tleskač?

text: tmi

fotografie: Jan Fluger

Všechny fotografie vizte zde: http://www.motolak.org/fotogalerie/megaparty-2018-plan-b.