Celý večer necelovečerních filmů a Dlouhá noc na karaokepárty

Musím se přiznat, měla jsem toho za poslední týden plný zuby. Vlastně se mi vůbec nechtělo opouštět teplo koleje. Jenže slib napsat článek je přece posvátný závazek, navíc víte, jak se to říká, že když se vám nikam nechce, tak že to nakonec bude super akce. A tak jsem se 17. dubna večer sebrala a do toho Motola dojela... a teď mám ohromnou radost. Radost, že jsem tam jela, i radost, že o tom můžu psát – protože to bylo PER-FEKT-NÍ. A ne že nelituju, ale jsem šťastná, že jsem původní únavu překonala a navíc načerpala hromadu energie ^^.Tu středu to byl totiž celý večer necelovečerních filmů. Jinak řečeno, Michal Kubát promítal kraťasy.

A bylo jich hned třináct, dokonce několik oscarových a všechny měly svoje kouzlo. V čem ale především podle mě tkví přidaná hodnota chození na promítání filmového klubu oproti sledování stejných snímků doma, to jsou jednoznačně komentáře členů klubu. Jednoduše že se k samotnému filmu najednou přidá i příběh a tvůrci, kteří za ním stojí. No a třináct krátkých filmů se třinácti skvělými antré? Mazec!

Navíc, každý filmík byl jiný. Pro inspiraci, na co se třeba můžete doma podívat, to zkusím shrnout:
Piper a Geri’s game – milé. Velice milé snímky, které tak snadno pohladí na duši.
Tin toy – to je blíž těžko určitelná šílenost, to si pustťe, když se chcete zasmát :D
Enough – o věcech, které určitě i vy chcete v běžném provozu udělat několikrát za den.
Der Fuehrer’s face – dost vtipná anti-nazi propaganda s kačerem Donaldem z roku 1942.
Balance – surrealistický, zaujal mě asi nejvíc a vřele doporučuji.
Father and daughter – dojemný animovaný film s krásnou hudbou.
Animal behaviour – já tedy ještě psychologii neměla, ale takhle asi to prý u nás na ní vypadá :D
The fable of the dragon tyrant – vychází z myšlenky Nicka Bostroma (University of Oxford), která spočívá přibližně v tom, že smrt je vlastně nemoc a proč na ni lidstvo nehledá lék, proč se jí nebráníme. Nepochybně k zamyšlení.
Rang Tan – od Greenpeace v rámci boje proti palmovému oleji.
A na závěr tři romantické – Paperman, Feast a Lava.

Summa summarum jsme viděli filmy z roku 1942 až po současné, od dvouminutových po čtrnáctiminutové, filmy všemožných žánrů i grafických zpracování. Rozhodně si na některý z nich udělejte chvilku, pár minut se vždycky najde a jistě vám vyčarují úsměv na rtech :) (a jestli jste citlivky jako já, u některých i ta slzička ukápne).

Další filmový večer se nepochybně vydařil :). Řada diváků navíc po promítání odmítala s kulturou skončit a pokračovala do Dr. Vojáka, kde už byla připravená karaokepárty! Ta se samozřejmě nemohla obejít bez soundtracků ze Shreka, Sladkého mámení ani Káji Gotta. Všichni zpěváci i zpěvačky sklidili obdivný potlesk publika, nálada jako obvykle příjemná a uvolněná, prostředí nakloněné všem hudebním výkonům...prostě víno, ženy a zpěv. Kam jinam si za takovou atmosférou zajít než na naší karaokepárty :)

Filmovému i kulturnímu klubu děkujeme za organizaci celého večera a těšíme se zase příště!

autor: Eliška Waclavová
foto: Iveta Prosová
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=2318593824827892&set=gm.2325538390840040&type=3&theater