PNN - Září, vyvolávám fotky z prázdnin

P O D Č Á R N Í K     N A     N E D Ě L I

myšlenky méně či více uspořádané, vydávané s nahodilou měrou pravidelnosti,
formálně však vždy až pod čarou

////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Září, vyvolávám fotky z prázdnin.

Materiálu je za necelé tři měsíce naexponováno značné množství. Po předchozím, až nebezpečně dlouhém období půstu, odříkání a všeobecného strádání se není čemu divit. A spousta obrázků se dokonce i povedla: Výstup s kamarády do hor. Sestup s kamarády z hor. Kamarádi na horách. Machři, sněženka a Růženčina zahrádka. My. Údolí. My a údolí. ... A další film ... a další film ... Ze všech čpí kromě specifického smradu chemické podstaty materiálu i rozvolněná nálada zaslouženého letního odpočinku. Už už by se zachtělo postesknout si spolu s jednou, kdysi populární písní: „Prázdniny skončily, z dubů se stala vrata, javor se proměnil ve školní lavici.“ Jenomže potom je tu ještě druhá spousta fotografií. Výší svého „umělečna“ a zejména pak atmosférou ze sebe vyzařující by mohla konkurovat vítězným snímkům posledních ročníků World Press Photo. Deprese, bezvýchodnost a zhroucené světy. - Starý pán sedící na zašlé terase restaurace v ještě zašlejším rekreačním středisku, mající kvůli vyprodané „znojemské“ i nadále hlad. Na dalším obrázku křižovatka asfaltových cest v polích, u ní bílý kontejner na sklo v obležení dřevotřískových desek, které, třebaže jsou rovněž bílé, nešlo dovnitř bohužel nacpat ani otvorem pro láhve, ani štěrbinou pro sklo tabulové. Dále pak silueta nešťastného hošíka, snažícího se, marně však - s vybitou baterií, lovit Pikaču. - Ještěže brzo zase začne škola a cele nás na delší dobu pohltí. Poněvadž problémy, které ta nastoluje, jsou ve srovnání s problémy okolního světa opravdu velmi snadno řešitelné.

-tmi-