PNN - Nesu, nesu koledu, neupad` jsem na ledu.

P O D Č Á R N Í K     N A     N E D Ě L I

myšlenky méně či více uspořádané, vydávané s nahodilou měrou pravidelnosti,
formálně však vždy až pod čarou

////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////////

Nesu, nesu koledu, neupad’ jsem na ledu.

„Zima v posledních letech už není, co bývala,“ slýcháme často od dříve narozených. Starší ročníky s oblibou vzpomínají na „Vánoce bílé, které z dětství znám“. Nabízí se ovšem otázka, zda skutečně znají krajinu svého dětství o Vánocích (a v zimě obecně) pod sněhem, či zda v jejich srdcích pouze přetrvává láska k malbám páně Lady nebo k nositeli zlatého hlasu z Prahy. Já osobně zvýšenou mírou neobjektivní nostalgie netrpím, a tak v současném stavu vidím spíše pozitiva.

Ty tam jsou naštěstí doby, kdy jsme bývali (já a všichni moji kamarádi) navlékáni do kamaší, šustivých kombinéz, huculí a neforemných palcových rukavic a potili se v nich cestou do školky a ze školky; kdy jsme si kašlali a smrkali do šál z tuhé, štiplavé vlny, omotaných starostlivými maminkami pevně kolem krku, uší, nosu, ... - Ty tam jsou i doby, kdy mohl člověk snadno přijít o koledu (obtížně získanou od právě vstalé panímámy) a k úrazu pouhým uklouznutím na ledu. - S potěšením sledujeme klesající trend četnosti pádů na zamrzlé hladiny rybníků a zlomenin při nich vzniklých (zejména zlomenin os scaphoideum a Collesových zlomenin). - Za téměř standardní můžeme v dnešní době začít považovat i nástup jarní únavy již během Vánočních prázdnin. V důsledku toho se pak na přelomu března a dubna dostává člověk do plné síly a začíná tak být schopný se intenzivně věnovat veškerým školním povinnostem o dva až tři měsíce dříve, než býval zvyklý.

Co přesně je prapůvodcem uvedených změn, není ovšem známo. Zřejmě je však nelze připisovat globálnímu oteplování. Podle posledních zpráv je totiž právě nebezpečí globálního oteplování zažehnáno. Ledovce se nerozpustí, holandské poldry se nezatopí, lidstvo nevyhyne! Hlavní zásluhu na tom nesou přední světoví klimatologové a politici, kteří na posledním vrcholném setkání ve Francii, po náročném dvoutýdenním rokování, vhodně upravili teplotní limity. A zdá se, že jejich snaha začíná přinášet ovoce. Jak totiž plyne z analýzy aktuálních meteorologických map a z harmonogramu akademického roku naší fakulty, zanedlouho půjde pěkně do tuhého.

A tak ještě jednou poděkujme Ježíškovi za teplé prádlo a do toho nového roku si společně popřejme pevné nervy a hodně sil!

(tmi)