Welcome day aneb posledních 9 hodin prázdnin

Za devět hodin mi končí prázdniny, pomyslela jsem si při srazu před fakultou ve tři hodiny odpoledne. Díky Welcome day mi přechod z prázdnin do školního režimu ale přišel pozvolnější. Teda... Pokud do vaší definice pozvolnějšího spadá i pobíhání po škole s třesoucíma se rukama a splašeným tepem po vypití jednoho redbullu téměř na ex (organizátorům za ten redbull děkuju, celkem bodnul).

V průběhu exkurze jsme se mimo jiné dozvěděli, kde se dají koupit pláště, do kterých bufetů se vyplatí jít, kde je jídelna a kde si do ní pořídit kartičku. Dál ale taky kde jsou ty strašidelný skříňky v bazénu, jaká je zkratka přes dětské oddělení do jídelny pro zmatení nepřítele (chápejte, je to horší, ale za to delší cesta), a kde je ta fancy chodba, ve které se můžeme vyfotit po absolvování státnic. Starší studenti nám ukázali i zkratku ke knihovně a jazykovému ústavu, která se mimo zimní období jistě bude hodit. Pro neznalé – je to díra v plotě u zastávky Šafránecká, není zač.

Celá vyhlídková jízda motolským bludištěm mě utvrdila v jediném – prváci by v doporučené literatuře měli mít zařazeno i něco jako Pobertův plánek nebo alespoň pořádně detailní mapu. Výpravu jsme zakončili v hospodě Železná panna. O dění tam vám bohužel krom pitvy houby pečárky (ahoj Johanko) nemohu poreferovat z důvodu mého brzkého odchodu. Tak snad bude stačit ujištění, že na pondělní přednášku anatomie dorazili všichni členové našeho kruhu v pořádku.

autor: Bětka Žilková

foto: Motolák