Hlavní » Články » S Kateřinou Vackovou (nejen) o mužském zdraví

S Kateřinou Vackovou (nejen) o mužském zdraví

Kateřina Vacková vystudovala 1. lékařskou fakultu UK a nyní pracuje jako lékařka na Interním oddělení FN Bulovka. Svá studia však nestrávila jenom v Česku – stážovala ve Vídni, Portu i na Harvardu. Po vlastní zkušenosti s rakovinou vaječníků ve 22 letech se Kateřina rozhodla vrhnout do oblasti prevence a pomoci takto co nejvíce lidem. V roce 2014 proto založila neziskovou organizaci Loono a brzy poté spatřila světlo světa také její první kampaň s názvem #prsakoule na prevenci onkologických onemocnění – tedy hlavně rakoviny prsou a varlat. Za svou práci získala Kateřina mimo jiné také ocenění Forbes 30 pod 30.


Kateřina Vacková (autor Oldřich Hrb)

Nezisková organizace Loono slaví s každým rokem své existence čím dál větší úspěch. Za 7 let se stále rozrůstajícímu se týmu mediků a mladých lékařů podařilo vyškolit přes 100 000 lidí na workshopech, festivalech a veřejných akcích napříč celou republikou. Postupně také vznikly další tři osvětové kampaně: #zijessrdcem o kardiovaskulárních chorobách, #doledobry zabývající se reprodukčním zdravím a v neposlední řadě také na jaře 2021 kampaň na podporu prevence duševních onemocnění #dobrenitro. Rozrostl se i samotný tým školitelů– mladí nadšenci se momentálně nachází již v 6 městech České republiky! Mottem Loono však již od samého začátku zůstává předsevzetí mluvit o zdraví a těle srozumitelně, nestrašit děsivými statistikami a inspirovat ostatní, aby se o sebe starali rádi a zavčas.


Část týmu Loono (autor Radek Vebr)

 

Proč by se o sebe měli muži zrovna v listopadu starat?

Já myslím, že by se o sebe měli muži starat celý rok, nejen v listopadu. Nicméně jsem moc ráda, že je právě v listopadu kladený takový důraz na prevenci rakoviny prostaty, varlat a dalších mužských onemocnění. Moc si vážím všech organizací, které za tato témata kopou, stejně jako za ně kope Loono. Myslím si, že mužům je možná potřeba připomínat zdraví a prevenci ještě o trochu více než ženám. Právě muži se často cítí neporazitelní, a proto dorazí k lékaři příliš pozdě.

Hodně se mluví právě o rakovině prostaty a varlat – dá se těmto onemocněním vůbec nějak předejít?

Určitě jako medici víte, že existuje nějaká primární a sekundární prevence. Co se té primární týče – tak stejně jako u každé jiné rakoviny jde i těmto onemocněním předcházet zdravým životním stylem (správnou výživou, dostatkem pohybu, vyhýbáním se kouření a alkoholu).

Co se sekundární prevence týče, tak je určitě jasné, že se dá rakovinu vždy včas odhalit. A to právě tím, že člověk sleduje vlastní tělo a dává pozor na signály, které mu dává. Právě třeba rakovinu varlat můžete odhalit tak, že se budete každý měsíc pravidelně samovyšetřovat. Či, jak my v Loono rádi říkáme, si budete šahat na svoje koule a vyšetřovat si je. Protože tak můžete odhalit ve svých varlatech nějakou bulku.

Je důležité říct, že rakovina varlat je nejčastější u kluků mezi 15 a 35 lety. Je to tedy nejčastější rakovina mužů mladého věku Takže třeba právě vás, při studiu medicíny, se může týkat taky. Já sama jsem měla spolužáka, který si bulku našel ve třeťáku na medicíně, díkybohu se vyléčil. Protože opravdu, pokud kluk nebo muž navštíví lékaře včas, šance na vyléčení je veliká.

Bohužel rakovina prostaty se nedá vždycky odhalit tak úplně brzo. Když už působí nějaké potíže s močením, může už být nádor pokročilý. V tomto případě je tedy důležité po 50. roce života chodit jednou za rok nebo za dva na urologii, aby se změřilo PSA z krve, udělal se třeba UZ prostaty a zkontrolovalo se, zda se s ní něco neděje.

Když už jsi zmínila to samovyšetření, na které právě i Loono ve své kampani #prsakoule hodně poukazuje, mohla bys jen tak stručně přiblížit, jak by se mělo správně provádět? Jde tam něco pokazit?

Myslím, že tam určitě není co pokazit, ale že se můžete vyděsit i věcmi, které třeba zhoubné být vůbec nemusí, jako třeba svými vlastními nadvarlaty. Takže je v první řadě potřeba pořádně nastudovat učebnice anatomie a dozvědět se, že nejsou jenom varlata, ale také dva proužky na zadní horní straně varlat jménem nadvarlata. Ta když nahmatáte, tak je to zkrátka v pořádku. Ale pokud třeba i v jednom z nich bude nějaká neočekáváná boulička, tak je třeba zbystřit.

Samovyšetření by se mělo provádět jednou měsíčně, je to jedno který den – my v Loono rádi říkáme, že by se mělo provádět buď vždycky každého prvního, když platíte nájem na koleji, nebo třeba když houkají sirény první středu v měsíci. Aby v tom byla zkrátka nějaká pravidelnost.

Provádí se ve dvou jednoduchých krocích – nejdříve se na ty varlata podíváte do zrcadla, nebo se zkrátka mrknete dolů, jestli se jedno nějak nezvětšilo, není zarudlé, jestli na něm není nějak vtažená kůže, nebo se zkrátka něco nezměnilo od poslední kontroly.

Tady bych ráda dodala, že většina mužů má jedno varle níž než druhé, což je v pořádku. A také je jedno často větší než druhé – to je taky v pořádku. Ale zkrátka pokud se za ten měsíc něco změnilo, je potřeba opět zbystřit.

A co se týče té druhé fáze, tak to je pohmatová část. Tady je dobré si vždy jednou rukou varle přidržet a tou druhou jej prohmatat, tak aby vám prostě nikam neujíždělo. Hledáte jakoukoliv bulku, nerovnost, cokoliv, co tam zkrátka nepatří. Na závěr vezmete obě varlata do dlaní a promnete, abyste se ujistili že jste na nic nezapomněli – my tomu říkáme odměna.

Je to velice jednoduchý postup, který se nejlépe provádí po teplé sprše, kdy máte varlata nejlépe prohmatná, takže vás to třeba nebude ani tolik bolet. My hodně vyzýváme i partnerky, anebo partnery mužů, aby jim varlata pomohli vyšetřit, třeba i při nějakých sexuálních hrátkách. Zkrátka samovyšetření zabere jen pár minut, a dokonce to může být i zábava.

Jak si vyšetřit varlata #prsakoule: 

 

 

A co když si kluci něco nahmatají? Je dobré jít za praktikem, nebo je lepší rovnou vyhledat nějakého specialistu?

Já myslím, že neudělají chybu ani v jednom případě. Pokud mají praktika daleko, nebo tam není, tak mohou zajít rovnou na urologii. Nicméně je lepší jít přes toho obvodního specialistu. Někteří praktici mají přímo na své spádové poliklinice i ultrazvuk, tak vás tam mohou rovnou vzít. Když ne, tak vás odešlou k urologovi. Jsem velkým zastáncem primární péče a všechno by mělo jít právě přes ní. Ale neuděláte chybu ani když půjdete rovnou na urologii.

Důležité je říct, že máte jít ihned. Pokud totiž budete nějak víc vyčkávat, tak se může stát, že promeškáte dobu, kdy byl nádor ještě dobře léčitelný a zhoršíte si tím prognózu. Většinou to probíhá tak, že když se diagnostikuje rakovina varlat, tak dotyčný muž jde na operaci hned ten den, nebo do týdne. Aby se opravdu varle co nejdříve vzalo a šance na vyléčení se zvýšila. Každý den se počítá.

My se tu bavíme jako dvě ženy hlavně o mužském zdraví. Proč bychom se o toto téma měly také zajímat, přestože se nás problémy s varlaty ani prostatou vlastně přímo netýkají? Týká se mužské zdraví i žen?

Já myslím, že se mužské zdraví určitě žen týká. Protože muži i ženy jsou společně součástí vztahů a rodin, a samozřejmě nechceš, aby tvůj manžel, syn, bratr nebo tatínek onemocněl nějakou vážnou chorobou. Takže je důležité, aby i ženy podporovaly muže a jejich problémy nezlehčovaly. Zkrátka by měly muže motivovat k tomu, aby se o sebe starali nejen v oblasti primární prevence (tedy nekouřili, střídmě pili, jedli zdravě a sportovali), ale stejně tak i v oblasti prevence sekundární – a chodili na preventivní prohlídky. Právě ta žena může být tím, kdo v padesáti zavelí, že se zkrátka musí na urologii.

Stále slyšíme hlavně o rakovině varlat a prostaty – nejsme už ale s prevencí těchto onemocnění tak daleko, že přišel čas na „rozšíření repertoáru“? Nebo je nutné ještě zůstat právě u těchto dvou nemocí?

On se ten repertoár pořád rozšiřuje – teď se třeba hodně mluví o screeningu karcinomu plic, takže věřím, že i tam se v budoucnu hodně posuneme. Ale věřím, že jsme pořád ještě na začátku. A to jak v urologickém screeningu, tak i v povědomí o rakovině varlat. A tak je neustále důležité v této oblasti něco dělat.

Stejnětak jsme na začátku v koloskopickém screeningu. Ten v tuto chvíli není ani zdaleka tam, kde jsme si mysleli, že dnes bude. Takže je potřeba pořád vysvětlovat lidem, že TOKS (test okultního krvácení ze stolice) nestačí, že je důležitá i screeningová koloskopie. Nádory tlustého střeva se totiž opravdu týkají i mužů ve středním a vyšším věku a brzká diagnostika jim může zachránit život.

Stejn tak my v Loono hodně mluvíme i o vyšetření mateřských znamének a o návštěvách dermatologa v prevenci rakoviny kůže. Snažíme se upozorňovat i na prohlídky u očního lékaře a jejich význam v brzkém odhalení makulární degenerace, katarakty, glaukomu a dalších onemocnění očí. Mluvíme i o cukrovce a o problémech spojených s tím, když se tato nemoc dlouhodobě neléči.

A to jsem ani nezmínila třeba zdraví srdce a vůbec téma srdečního selhání, které třeba já ve své práci internisty vidím na dennodenním pořádku. Sleduji, jak obrovský a jak invalidizující problém to vskutku je. Jak lidi opravdu vyřadí z běžného života podobně jako třeba rakovina. Ale lidé si stále myslí, že když někdo přežije infarkt tak má do smrti srdíčko zdravé. A to vůbec není pravda, protože tam to často všechno začíná – jedním drobným infarktem, nebo nějakou arytmií, která může dojít až do selhávajícího srdce.

 

Pracuješ na interně – setkáváš se i u sebe v práci s lidmi, kterým samovyšetření pomohlo nebo díky němu dorazili včas?

Přímo s rakovinou varlat a prostaty se až tolik nesetkávám, tito pacienti skončí většinou rovnou urologii.

Do Loono nám ale desítky, stovky, tisíce lidí dávají vědět, že díky nám přišli na preventivní prohlídku. Máme více než 60 lidí, kterým byl díky nám odhalen zhoubný nádor včas. Což si myslím, že je opravdu obrovský úspěch. Stále je to ale jenom zlomek. Takových lidí může být daleko víc. Tato naše činnost má tedy určitě velký dopad.

Já u sebe na interně třeba vidím spoustu pozdě odhalených nádorů. Sama, když vyšetřuji ženy, tak jim vyšetřuji i prsa. A objevila jsem už alespoň tři nádory prsu v hodně pokročilém stadiu. Ty ženy to zkrátka nebolelo, tak si tuhle obrovskou kouli v prsou nechávaly dlouhou dobu (klidně i 3 nebo 4 roky) růst. To tě pak úplně zamrazí. Že hlavně ve starší generaci se o těchto nemocech prostě moc nemluví. Že se ty ženy a muži za to stydí.

Kdybys měla vybrat onemocnění, pro které bys chtěla vytvořit takovouto větší kampaň nebo mu věnovala měsíc – jaké by sis vybrala?

Já trochu nevím, co vybrat, co by si zasloužilo pozornost dříve. Přijde mi, že to srdeční selhání je třeba velké téma, které ale vůbec není přitažlivé. Prsa a koule jsou fajn, ale srdeční selhání nikoho moc neláká. Takže určitě bych brala třeba to – kdybych do toho mohla vložit nějaké peníze a vysvětlit lidem, jak je to důležité, tak bych to udělala.

Pak samostatná kapitola jsou duševní nemoci, poruchy příjmu potravy, to je také náročné téma.

Nicméně když si vzpomenu na svoji práci na noční ambulanci a na interně jako takové – já bych mluvila o alkoholu.  O všech těch úskalích, která s sebou alkohol přináší, která my vůbec nevidíme, neznáme je a nedohlédneme na ně. A jak strašně to ničí nejenom játra, ale celého člověka. Jak umírají 30letí lidé na selhání jater a ledvin z alkoholismu. Takže já bych asi udělala velkou osvětovou kampaň na alkohol.

Plánuje teď i Loono nějaké nové téma? Existují již kampaně na reprodukční zdraví, kardiovaskulární onemocnění, onkologická onemocnění, nově i duševní poruchy. Chystá se něco nového? Nebo spíše plánuješ rozšiřovat stávající témata?

Nyní se připravuje nové téma – zdravé zuby. Rádi bychom se podívali také na cukrovku a srdeční selhání. Chceme jít dále také v primární prevenci – takže výživa, sport, kouření, alkohol, nebo třeba i karcinogeny. Zkrátka aby ta onemocnění vůbec nevznikala. Již brzo chystáme také spuštění naší edukační aplikace, skrze kterou chceme hodně tohoto obsahu dostat k cílové skupině, která to potřebuje nejvíc slyšet. Toto jsou asi taková největší témata pro příští rok, na která se můžete těšit.