Jak vypadá takový medický seznamovák?
Tak tedy, vytáhl jsem si peška a mám teď napsat text, ve kterém bych lidi seznámil s tím, jak vypadá medický seznamovák. Stejně jako všechno ostatní, i tohle dělám na poslední chvíli, tak uvidíme, jak to dopadne. Hrozně nerad bych se dostal do pozice, kdy někomu zkazím překvapení tím, že tady přesně napíšu co se vlastně celý víkend dělo. Tak to zkusím jenom tak nějak rámcově.
Tak tedy, prvácké Dobronice – první velká, oficiální akce která se pro prváky pořádá. Pro spoustu studentů – hlavně nás mimopražských - je to vůbec první možnost potkat se s lidmi, se kterými budeme studovat několik dalších let. V hlavě spousta otázek – bude to stát za to? Jací budou lidé z kruhu? Jací budou starší studenti? Co profesoři? A hlavně – mají tam dobré pivo? Uklidnění pro začátek – pivo je v pohodě. Za sebe můžu upřímně říct, že jsem do Dobronic jel poměrně s respektem, a trochu s nervozitou. Taky je potřeba ale hned dodat, že ani jeden z těch pocitů nebyl na místě. Už první odpoledne a večer na místě dá člověku totiž odpověď na všechny zmíněné otázky. A jsou to odpovědi kladné. Po příjezdu na místo v podstatě okamžitě začíná kolotoč sportovních akcí, přenášek, společných aktivit, kruhových aktivit, celonočních oslav a celodenních bolehlavů – pochopitelně neoficiálních. Úplně první v pořadí je seznámení se s lidmi z kruhu. Rovnou vás uklidním – všichni byli, jsou a budou v pohodě. Na druhou lékařskou chodí totiž jenom v pohodě lidi. Ti co nejsou, chodí na zbylé Pražské fakulty. Netrvá to dlouho, a všichni o sobě víte, odkud jste, jak se vám vedlo u přijímaček, kde jste studovali předtím a co pijete a nepijete. Prostě po prvních pár hodinách víte všechno důležité, a zbývá už jen poslední otázka – co ti profesoři? Jací oni asi budou? Buďte v klidu, jsou to taky jenom lidi. To, co je odlišuje, je, že oni jsou ve své práci špičky oboru. Nic jiného v tom není. Baví je věci, ve kterých jsou dobří, a jsou dobří ve věcech, které jsou třeba k tomu, aby mohli dělat to, co je baví. Složitá věta, co? Prostě jsou dobří. A jsou taky v pohodě. O tom vás nejlépe přesvědčí jejich přednášky, které jsou naplánované hned na první večer v Dobronicích. Namátkou přednášky pana profesora Zámečníka a pana profesora Kachlíka působí dojmem, že je to jenom dobře převlečený standup narvaný informacemi.
Ať už jde právě o přednášky, noční hry, sportovní turnaje nebo modelové situace první pomoci, všechno je to jedna parádní jízda. Speciálně první pomoc bych ještě rád vypíchl – je to věc, na kterou se v průběhu kurzu klade dost důraz. Roli učitelů si na tuhle disciplínu berou starší studenti, a předvádí neskutečnou, poctivou práci. Během soboty teoretická příprava, a práce s resuscitační pannou, a v neděli modelové situace s herci. Fantastický zážitek, lepší než od kdejaké agentury.
A vůbec, celý seznamovák je jedno velké, příjemné překvapení. Taková správná kombinace vzdělání a zábavy.
Sečteno a podtrženo – úžasní lidé a úžasná akce, na kterou by měl jet každý, kdo chce být součástí fakulty. Tak jak to na konci říkal Ondra Ferra – Fakulta, to není ta budova v Motole, ale ti lidé, co v ní pracují, a studují. A závěrem ještě jedna otázka, na kterou musíte znát odpověď. Jinak nemá smysl, abyste někam jezdili.. Máte hlad?
Matěj Majerčin