Filmový klub: Tom Hanks rozplakal žížalu!

Ve čtvrtek 13. 12. proběhlo v Pelouchově posluchárně tento semestr již poslední zasedání filmového klubu. A to částečně i ve jménu medicíny. Ale nepředbíhejme!

Tématem pro úvod večera se staly Otovy kraťasy. Ne ovšem ty, které si schovává na léto k řece, nýbrž Otou doporučené seriály s krátkými epizodami – přesně ty kreslené bizáry, které potřebujeme pro občerstvovací pauzy mezi učením nebo na desetiminutové odreagování před spaním. Ale i pro skalní příznivce hraných kousků se něco našlo. Nabídka byla pestrá a inspirace bylo dost a dost pro všechny. Děkujeme! :)

Poté se slova ujala Terka (mezi kamarády též známá jako Malina) a představila nám film Philadelphia režiséra Jonathana Demma (Mlčení jehňátek, 1991), v hlavní roli s Tomem Hanksem (Samotář v Seattlu, 1993). Tato hvězdná kombinace není náhodou - byla tvůrci vybrána proto, aby se přišlo do kin na film podívat co nejvíc lidí. Philadelphia šla totiž do kin v roce 1993. Tedy v době, kdy byla homosexualita ve Spojených státech společenským tabu a AIDS – téma filmu – nemocí homosexuálů. Přesně o tom je Philadelphia. O skvělém právníkovi Andrew Beckettovi, jenž je navzdory svým profesionálním schopnostem náhle propuštěn z práce. A Andrew ví, že to nebylo kvůli jeho údajnému selhání v podávání důležité žaloby, ale protože se majitelé právnické společnosti, kde pracoval, nějak dozvěděli o jeho nemoci. Má totiž AIDS. Nemoc gayů. Zženštilých, nebezpečných, kazících mládež, šířících smrtelnou infekční chorobu. Jenže Andy se nehodlá vzdát. Naopak. Navzdory svému zhoršujícímu se zdravotnímu stavu bojuje proti diskriminaci HIV pozitivních lidí, a to rovnou cestou veřejného soudního procesu právě se společností, která ho kvůli nemoci vyhodila z práce.

V sále nezůstalo jedno oko suché. Dojemný, silný příběh byl na závěr kulturního semestru to pravé. Snad mohu za všechny diváky poděkovat za krásný večer – nejeden návštěvník při odchodu film chválil. Mě nejvíc potěšila slečna z anglické paralelky, která odcházela s otázkou co že prý bude za film příště... „Well, we don´t know yet, but we´ll let you know, OK?“ slíbil Ota. To doufáme!

Všem přejeme veselé Vánoce a těšíme se na vás v letním semestru :)

Eliška Waclavová

pozn.:. Jo, a cenu pozorného diváka jsem tedy tentokrát vyhrála já…a zrovna nějak nebyla čepička...

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=2216022451763864&set=gm.48959949...
fotka: Otakar Beneš