Hlavní » Blogy » Každopádně: Megapárty

Každopádně: Megapárty

Vítejte v motoláckém cirkusu, naše šapitó má dokonce i dveře.

Rozvaha venku nechápavě kroutí hlavou v pomalu zamrzající louži a po chvilce přešlapování bere Stud a Svědomí za ruku a tiše se ztrácí do tmy, pryč od našeho šťastného panoptika. A já? Já jsem konečně doma. Boty pod stůl, kabát přes židli, padám rodince okolo krku.

Cokoliv, co neobsáhnou okolní stěny rychle ztrácí podstatu. Pluju okolo manéže, nohy v zajetí několika promile už dávno nejsou moje. Teď patří parketu a každé duši, která mi zrovna udává směr. Díky bohu. Z okolního přítmí problikávají bílé tváře tančících mimů, kteří našli hlas na dně čtvrtého panáku vodky, a já mám pocit, že s pláštěm a plastovou fibulou v dlani vážně můžu kouzlit. Minimálně vykouzlit někomu úsměv.

Mizí napětí, mizí i únava, mizí ostré obrysy a zůstává jen Teď. Krásné, nekonečné Teď. Škoda, že nemůžu sbírat momenty do prázdné tuby od třpytek.

Ráno bude všechno pryč a nám zbyde jen lehký úsměv a pekelné bolení hlavy.

 

text: Magdalena Lisá
foto: Anna Garnolová